Páchnoucí komíny jsou u nás tak trochu folklorem.
Svého “čudila” má každá vesnice i město a vesměs víme, o koho jde. Přesto si, jak potvrdili oslovení starostové, nestěžujeme. Komplikovat si sousedské vztahy se nám nechce, tím spíš, že legislativa je bezzubá.
Komíny čoudí i ve vesnicích, které prošly plynofikací. Slova některých starostů, že jejich obce se to netýká, protože je plynofikovaná, nejsou pravdivá. Možná se situace ve srovnání se stavem před zavedením plynu zlepšila, ale nedá se říct, že problém neexistuje.
Josef Janota, vedoucí oddělení ochrany ovzduší Magistrátu hl. m. Prahy upozorňuje, že k tomu, aby se majitel rodinného domu k rozvodu plynu připojil, nelze nikoho nutit. Stát zdražením plynu vlastně program plynofikace zpochybnil. Mnozí lidé nechápou, proč by měli platit za rozvod teplé vody, kupovat nový kotel a následně topit dráž. Topit plynem je pohodlnější a ekologičtější, ale dražší, což mnoho lidí, kteří se původně pro plyn rozhodli, přinutilo vrátit se v lepším případě zpět k uhlí, v tom horším k čemukoli, co hoří.
Čekat, že se budou lidé v době hospodářské krize chovat ekologicky, by bylo asi naivní. Závažnější je, že starostové problém bagatelizují, a pokud si obyvatelé nestěžují, a oni tak opravdu asi nečiní, neřeší ho.
Nebezpečný polétavý prach
„To máte těžké,“ říká Josef Janota. „Proti kamarádovi, s nímž chodíte na pivo, hrajete fotbal za vesnickou ligu nebo jste spolu vyrůstali a chodili do stejné školy, přece nebudete uplatňovat nějaké sankce jen proto, že mu to čudí. Tlak by musel vyjít od obyvatel a ten, myslím, zatím není,“ říká.
Jenže by měl být. Ze zprávy Českého hydrometeorologického ústavu totiž vyplývá, že ačkoli množství emisí z průmyslové výroby od roku 2000 setrvale klesá, ovzduší v České republice se nelepší. Za alarmující považují odborníci zvyšující se množství emisí polétavého prachu, tzv. PM, který se dostává do ovzduší z velké části právě z lokálních topenišť. Podle posledního měření ČHMÚ z roku 2011 se na problému podílejí lokální topeniště 37,6 procenta. Polétavý prach je pro lidské zdraví mimořádně nebezpečný. Jde totiž o částice různých látek, které jsou tak malé, že dlouho trvá, než se usadí.
Dělí se na PM10, PM2,5 a PM1: čím nižší číslo, tím vyšší nebezpečí pro lidský organismus znamená. PM10 se většinou zachytí v nosní sliznici, zatímco menší částice se dostávají do dýchacích cest, průdušek, plic i plicních sklípků a mají na svědomí vážné zdravotní komplikace. K nejčastějším patří astma, bronchitida, ale i rakovina plic či kardiovaskulární onemocnění. Částice mají vliv i na častější nemocnost dětí a k nejzávažnějším hrozbám patří nebezpečí poškození plodu u těhotných žen.
Mávnout rukou nad sousedem, který vás neustále obtěžuje toxickým kouřem, či nad starostou, který situaci neřeší nebo nevidí, se vám může krutě vymstít.
„Nejlepším řešením je osvěta,“ říká Josef Janota. „Samozřejmě i běžných občanů, ale hlavně starostů a zastupitelů. Je nezbytné, aby změnili přístup a tuto skutečnost přestali podceňovat,“ dodává.
Na Moravě vsadili na prevenci
Problém s obtěžujícím kouřem z komína souseda řeší zákon na ochranu životního prostředí. Ten sice říká, že kouř od souseda nesmí vnikat na váš pozemek v míře nepřiměřené místním poměrům, ale jeho vymahatelnost je velmi diskutabilní. Pokud se obrátíte na obecní úřad či na soud v rámci sousedské žaloby, nesete důkazní břemeno. Jenže viník není povinen pustit nejen vás, ale ani pracovníka úřadu nebo příslušníka městské policie do svého domu. V podstatě nemáte šanci mu to dokázat. Naděje na změnu paradoxní situace svitla před dvěma lety, kdy se v parlamentu projednávala vyhláška, na jejímž základě by zástupci města nebo příslušníci městské policie měli právo kontroly přímo v domech. Bohužel nakonec neprošla. Důvod? Ochrana osobní svobody.
Obce mohou nad rámec zákona přijmout vyhlášku, v níž přesně specifikují, co konkrétně se nesmí spalovat. Její vymahatelnost je však opět spíše v teoretické rovině. Možná proto představitelé obcí a měst rezignovali, což je škoda. Možnosti, jak chránit zdraví obyvatel, existují, jen jich využívat.
Příkladem budiž aktivita zastupitelů v jedné vísce na Ostravsku, kteří začali obcházet domy a kontrolovat barvu kouře stoupajícího z komína. I to je totiž cesta, jak zjistit, co dotyční pálí. Tzv. Ringelmannova metoda je uznávaná i legislativně, a pokud barva kouře neodpovídá povolené stupnici, lze udělit pokutu až 50 000 korun. O pokutu nakonec ani nejde, už samotný fakt, že chodí kontroly, prý ovzduší v obci neuvěřitelně zlepšil. Lidé si zkrátka dali pozor.
Na podobném principu pracuje obecně prospěšná společnost Čisté nebe, která spravuje internetovou stránku www.cisty-komin.cz. Mobilní aplikaci, kam mohou naštvaní sousedé umístit fotku domu s kouřícím komínem, spustili loni v listopadu a jen za prvních šest neděl lidé nahráli 220 fotografií. Majitelé kouřících komínů se následně omlouvali, případně slibovali, že si pořídí nový kotel. Stránky cisty-komin.cz se zatím bohužel týkají jen Ostravska, pokud se podaří získat další finance, mohly by v budoucnosti obhospodařovat i ostatní kraje. Nápad je to ovšem výborný.
Nová Zelená úsporám v dubnu
Pro rodinné domy se Nová zelená úsporám otevře letos v dubnu. V rámci dotace lze žádat o prostředky na úsporné zdroje tepla. Podrobnosti na www.zelena2014.cz.
Co je dobré vědět
— Pokud vám soused znečišťuje svým komínem ovzduší, zavolejte na obecní úřad, případně na městskou policii a trvejte na tom, aby někdo přijel a sousedovi domluvil. Efekt je prý neuvěřitelný.
— Problém obtěžujícího kouře upravuje zákon o ochraně ovzduší (č. 201/2012 Sb.) + prováděcí vyhláška č. 415/2012 Sb.
— Obec může nad rámec zákona vydat obecně závaznou vyhlášku regulující spalování nežádoucích paliv, forma omezení (co lze nebo nelze spalovat) záleží na obci.
— V případě, že neuspějete se stížností u obecního úřadu nebo pokud úřad nekoná, obraťte se na krajský úřad, následně můžete podat tzv. sousedskou žalobu.
— Sousedská žaloba podle občanského zákona § 1013 NOZ není podmíněna předchozí stížností, ale doporučuje se až jako poslední možnost, protože je drahá a dlouhodobá.
— Žalobce nese důkazní břemeno, jenže nemá jak prokázat, že žalovaný pálí nedovolený odpad. Často to nemůže zjistit ani úřad – ani ten není oprávněn dostat se do sousedova domu (přímo zkontrolovat, co hází do kotle), pochybení může zjistit leda přes měření tmavosti kouře.
www.eps.cz/poradna/kategorie/ochrana-ovzdusi-a-vod/rada/jak-se-branit-obtezovani-kourem
Co je Ringelmannova stupnice
Jde o šest čtvercových polí s různou intenzitou černé barvy na bílém podkladě. Podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 415/2012 Sb. je přípustné, pokud kouř není tmavší než stupeň dvě.
1. stupeň – 20 procent černé barvy na bílém podkladě
2. stupeň – 40 procent
3. stupeň – 60 procent
4. stupeň – 80 procent
5. stupeň – 100 procent
www.ekoporadna.cz
Co do kotle nepatří
plasty, staré palety, dřevo z demolice, rozbitý nábytek nebo natřená prkna či chemicky ošetřené dřevo, zbytky jídla, tráva ze zahrady, listí, celobarevné letáky a časopisy, tetrapak neboli šestivrstvý obal z papíru, hliníku a plastu atd.
Mirka Nejedlá
