S jarem a blížícím se létem se zahrady a veřejná prostranství zelenají, tráva po jarních deštích zvesela roste, radost pohledět.Ale – je třeba ji sekat a trávníky udržovat. Kam se zeleným odpadem?
Řada majitelů zahrad má pravděpodobně kompostér nebo alespoň odlehlý kus zahrádky, kde hromada trávy přes rok narůstá. Vyhnívá pomalu, aby se z ní při řádné péči o kompost opět stala složka úrodné zeminy.
Někomu však tlející odpad, expresivně řečeno, smrdí, a proto se místo uložení zbytků ze zahrady a z kuchyně může stát zdrojem sousedských půtek. Pro další skupinu majitelů zahrad je tlející hromada na vlastním pozemku přímo nemyslitelná. Z estetických důvodů.
Především letní sezona může pro obce znamenat zvýšené odvody za svoz odpadků, protože posekaná tráva, plevel ze zahrádek či spadaná jablka se často objevují ve smíšeném komunálním odpadu. Není to zbytečné?
V hlavním tématu květnového vydání našeho zpravodaje se věnujeme právě bioodpadu, přesně řečeno biologicky rozložitelnému komunálnímu odpadu. Pátrali jsme proto po řešeních, která by mohla být pro obce přijatelná a zároveň vedla ke splnění norem o biologicky rozložitelných odpadech, jež se připravují. Oslovili jsme odborníky na životní prostředí, neboť z hlediska obcí se otázka kompostáren a ukládání bioodpadu stává velmi aktuální.
Také jsme provedli průzkum mezi obcemi Dolní Berounky a Podbrdska, abychom se dozvěděli, do jaké míry se touto problematikou zabývají. Přece jen doba, kdy se zahrada vlastně udržovala sama, poněvadž se po ní proháněl dobytek, který ji spásal, nebo se ráno a pozdě odpoledne chodilo na trávu nejen králíkům, je na řadě míst v Česku dávno pryč. Tehdy nikdo nemusel řešit starosti s hromadou posekané trávy vršící se během letní sezony.
Pojďte se s námi zamyslet, jak ekologicky vyřešit tento problém – v Poberouní si obce asi nebudou pořizovat na údržbu veřejné zeleně stádo ovcí. Pokud vás toto téma zaujme, ozvěte se nám se svými zkušenostmi a nápady.
Barbora Tesařová
