Salvador Dalí v Dobřichovicích

DZ_10_2012.inddJeden z nejvýraznějších současných českých malířů Tomáš Bím otevřel nedávno v Dobřichovicích kavárnu s galerií. Nyní tam vystavuje díla Salvadora Dalího.

Jaké další umělce budeme moci v galerii spatřit a co se změnilo od našeho posledního rozhovoru v roce 2008?

Máte krásný nový ateliér, proč jste se rozhodl ke stěhování?

Žít mezi dvěma kutily není život pro umělce. Probouzet se za řevu cirkulárek a přibíjení hřebíků, to už bylo na mě moc. Nejdřív jsem se snažil dohodnout, ale nešlo to, tak jsem začal hledat jinou alternativu.

Ateliér jste z Letů přestěhoval asi i kvůli Berounce.

Ano. To, co mi provedla voda při povodni 2002, bylo strašné. Přišel jsem o většinu svých grafik, ale hlavně mi povodeň vzala celý můj archiv, všechno, co jsem do té doby udělal. Nicméně o to víc jsem začal malovat. K tomuto smutnému období se ale vážou i historky úsměvnější. Vzpomínám si, že toho roku před Vánoci mi volal jeden sběratel a nadiktoval mi asi pět grafik. Odpověděl jsem mu: „Jó, pane, tak ty jsou v Hamburku.“ Myslel jsem to samozřejmě tak, že mi je vzala velká voda. Pán se rozloučil a já jsem na to zapomněl. Za pár dní mi volal ten samý člověk: „Jsem v Hamburku, ve které galerii jsou ty grafiky?“

Člověk vejde do ateliéru a hned je zřejmé, že jste zapálený sběratel. Co všechno sbíráte?

Sbírám krásné dámské lodičky, sbírka se mi postupem let rozšiřuje. Převážně mi je darují dámy, když přijdou pro obraz či grafiku. Vedle toho sbírám lahve od whisky. Ty mi naopak nosí pánové. Vlastním velkou kolekci vinylových gramofonových desek. Obaly vinylů jsou nádherná výtvarná díla.  Je to úžasný přehled moderního umění. Na gramoobalech se podíleli autoři velkých jmen jako Andy Warhol. Také kupuji spoustu knih.

Kdo ateliér projektoval? Je jako šitý na míru umělci Tomáši Bímovi…

Jiří Michal a Jaroslav Kalát, který je autorem původního projektu. Já jsem si jen řekl, jaký chci mít strop a která stěna bude neomítnutá. Ačkoli než jsem se stačil projevit, stěny byly omítnuté všechny až na jednu. Ta byla jen z poloviny.

V nedávné době jste otevřel v Dobřichovicích kavárnu spojenou s galerií. Od svého počátku nabízí k vidění mnoho děl autorů světových jmen. V současné době je to Salvador Dalí. Co vás k tomuto záměru vedlo?

Vždycky jsem chtěl mít galerii, kde bych vystavoval díla svých přátel a známých. Umělců, které mám rád a které mohu tímto projektem v jejich činnosti podpořit.

V naší oblasti něco podobného není, chybělo to. Vedle divadelního umění a koncertů jsem chtěl nabídnout další formu umění, a to výtvarné.

A ve světě je toto spojení galerie a kvalitní kavárny již zaběhlé a odzkoušené.

Lidé se přijdou podívat na umění a pak nad knihou či katalogem k vystavovaným dílům mohou při dobré kávě či kvalitním čaji diskutovat.

Kavárna je specifická svým zařízením, vybranými barvami.

V realizaci projektu kavárny mi pomáhal architekt Ing. Petr Suske, thonetky a ostatní vybavení jsme vybírali s Darjou Vitvarovou.

A samozřejmě tam patří dary od mých přátel – Zdeňka Jurečky, Ivana Mládka, Jirky Stivína nebo Ondřeje Hejmy. Jaké to jsou, zjistíte, přijdete-li se podívat.

Jak už jsme nadhodili, galerie nyní hostí výjimečnou výstavu – Salvadora Dalího a jeho ilustrace knih a talířů…

Ano, a výstava je doplněna fotografiemi mého již zesnulého přítele Václava Chocholy, který byl snad jediný, komu Dalí dovolil ho fotografovat. Jedině Chochola s ním mohl udělat kolekci fotografií. Kolekce se nedá vystavit celá, ale její průřez je možné v naší galerii teď vidět.

Kteří umělci ve vaší galerii vystavovali a co dalšího připravujete?

První výstavu v Galerii Bím měl Jozef Giertli Danglár, říká se o něm, že je králem slovenského komiksu, ale já dodávám:  evropského… S Danglárem se také každý den probouzím. Otočím se v ateliéru na své široké posteli a první, co vidím, je Danglárův obraz. Je na něm Mickey Mouse, sedí, má zkřížené nohy a výraz, jako by právě doslavil Danglárovy padesátiny, které měl před rokem. A když ráno, či lépe před polednem, otevřu oči a kouknu se pořádně na myšáka, vidím nejen nádhernou figurku, která pro nás měla nádech americké pohádkové rozvernosti, ale hlavně dokonalý Danglárův rukopis.

V létě vystavoval Petr Ptáček, jenž v litografii nebo na akvarel kreslí převážně stroje, ponorky, auta a letadla, dále jsme u nás měli Zdeňka Lhotáka, nositele mezinárodního ocenění za sportovní fotografii, také Ivana Komárka.

V současné době tedy vystavujeme Salvadora Dalího a jeho ilustrace knih a talířů,

Na listopad připravuji výstavu svých obrazů a grafik, bude to průřez mou tvorbou.

Barbora Tesařová