Nabízím vám výlet se zamyšlením. Nemusíme si vždy vytyčovat velké a daleké cíle, ale pro změnu mohou být hlubší a rozměrnější.Zkusme se tentokrát zamyslet nad sebou, nad světem, ve kterém žijeme, a nad tím, co bychom sami mohli udělat, aby se něco zlepšilo. Postůjte před jesličkami nebo na sebe rovnou nechte působit kouzlo mše svaté.
Počátky české státnosti
Pozve-li vás někdo na Sázavu, nemusí to nutně znamenat jen vodácký výlet po jedné z nejromantičtějších českých řek. Zvlášť teď v zimě by takový nápad asi neprošel. Stejné jméno jako řeka, nad kterou už téměř tisíc let stojí, však nese jeden z nejstarobylejších českých klášterů, založený již v roce 1032 poustevníkem Prokopem a přemyslovským knížetem Oldřichem.
Dnes se již turista či poutník nemusí bát cestovat divokou a pustou posázavskou krajinou, jako tomu bylo na počátku 11. století, kdy se zde usadil poustevník Prokop, pozdější český světec svatořečený římským papežem v roce 1204, dodnes uctívaný jako český národní patron.
Okolí původní jeskyně, z níž svatý Prokop vyhnal „tisíc ďáblů“, se jeho zásluhou proměnilo v benediktinský klášter, který se po celé 11. století významně podílel na vytváření křesťanských počátků české státnosti, kultury a vzdělanosti a byl mostem spojujícím křesťanský Východ a Západ. I v dalších staletích klášter proslul jako středisko duchovního života a významné poutní místo.
Trocha historie
Jednotlivé etapy složitých osudů Sázavského kláštera, tak úzce propojených s osudy českého státu, jsou tu hmatatelně přítomné.
V zahradě se jistě zastavíte u základů tetrakonchy – malého kamenného kostela ve tvaru pravidelného řeckého kříže, postaveného v dobách prvního rozkvětu kláštera ve 2. polovině 11. století.
Z dálky nepřehlédnutelnou dominantou kláštera a celého kraje je gotická věž z rudé arkózy, ze které zní zpěv zvonů – Václava, Prokopa a Ludmily. Za touto věží je unikátní torzo trojlodního gotického chrámu, jehož stavba se rozvinula zvláště za vlády císaře Karla IV. Po husitských válkách klášter pustl a velkolepá stavba zůstala už navždy nedokončena.
Z doby vrcholného rozkvětu kláštera pochází i gotická kapitulní síň, jeden z nejkrásnějších středověkých prostorů v naší zemi. Fresky na stěnách do dnes dojímají vysokou uměleckou úrovní a pokorou oslavující lidské mateřství Panny Marie.
Gotické kněžiště bylo v baroku přestavěno na kostel. V bohaté výzdobě barokního kostela svatého Prokopa zaujme milostný obraz tohoto světce spojený se zázračným oživením jeho tváře.
Život svatého Prokopa, raně středověké písemnictví a dějiny kláštera až do jeho zrušení na konci 18. století jsou také hlavními tématy prohlídkové trasy, která vede přízemím bývalé klášterní kvadratury.
Záchrana a současnost
Významnou roli v novodobém obnovování svatoprokopské úcty a tradice sehrál od třicátých let dramatického 20. století emauzský benediktin P. Method Klement. Je obdivuhodné, že se mu v dobách tak těžkých pro český národ, jako byl nacismus a padesátá léta, podařilo zahájit záchranu této vzácné památky českých národních dějin a probudit zájem archeologů, vědců i prostých věřících o toto místo. Jeho busta dnes z klášterní zdi pokojně hledí na dílo jeho pokračovatelů.
V rámci restitucí byla velká část kláštera v roce 2001 vrácena potomkům předválečných majitelů.
Roku 2006 český stát od restituentů celou národní kulturní památku Sázavský klášter vykoupil, což po letech vlastnických nejistot umožnilo, aby Národní památkový ústav středních Čech zahájil postupnou obnovu této výjimečné památky.
Jedním z největších překvapení byly objevy více než sto let zabílených nádherných barokních fresek v ambitu kláštera, jež jsou v současné době odkrývány, a to i díky srdcím dobrých lidí, kteří přispívají do sbírky na obnovu těchto obrazů z dějin kláštera. Těsně před dokončením je také projekt obnovy všech zahrad, které klášter obklopují. Součástí jedné z nich je i legendární
svatoprokopská jeskyně.
Podrobný rozvrh akcí v klášteře najdete na adresewww.klaster-sazava.cz
Slávka Matoušová + lk
