Kdo občas chodí do obchodního domu v Řevnicích nebo na některý z okolních trhů, určitě ho zná. Stojí u stánku a prodává gerbery různých barev. Zahradník, pan Vladimír Šaroun z Řevnic. Koupíte-li si gerbery u něj, rozhodně neprohloupíte.
Vydrží vám totiž ve váze hodně dlouho. Pan Šaroun se o ně stará poctivě, a navíc umí krásně vyprávět. A nejen o gerberách, ale i o kaktusech, s nimiž vlastně začínal.
Pane Šaroune, jste známý hlavně jako pěstitel gerber, ale původně jste pěstoval kaktusy…
Ano, kaktusy jsem začal pěstovat v deseti letech, to bylo před 56 lety. A některé mám už od těch deseti let. Spousta z nich by chtěla přesadit, ale nemám na to čas…
Kaktusy vydrží takhle dlouho?
Vydrží, i když občas člověku také něco odejde, ale vždycky to je kvůli nějaké chybě. Ale jako ve všem – i některé druhy kaktusů jsou krátkověké.
Tahle velká rostlina s tuhými listy je moc pěkná. Co to je?
To je Kalanchoe beharensis, sukulent z Madagaskaru. Udělá ohromnou dekoraci.
Přivezl jste si ji odtamtud?
Ne, dostal jsem ji. Pochází od pana Karmazína, žil kdysi v Řevnicích, ale za války se odstěhoval do rodného statku v Radouši. Pan Karmazín byl za 1. republiky největší specialista na sukulenty u nás, psal si s nějakými komteskami z Madagaskaru a ony mu ty rostliny posílaly. Já jsem se s ním seznámil v 67. roce, jezdil jsem za ním do Radouše, kde měl skleníček a tam ty svoje miláčky… Z Madagaskaru měl různé věci, tuhle rostlinu mi dal asi v roce 1968 nebo 1970.
Máte krásný skleník nahoře na střeše domu. Ten jste si udělal kvůli kaktusům? Tehdy asi nebylo moc časté umístit ho na střeše?
Nebylo, já nikoho takového neznám. Stavěl jsem ho pro kaktusy, kvůli vysoké režii jsem pak musel začít pěstovat květiny. Nyní pěstuji kaktusy i gerbery. Bližší informace o gerberách jsem získal v roce 1976 na speciálním školení v Havířově, připadalo mi to zajímavé, ale nepředpokládal jsem, že je budu někdy pěstovat. Původně jsem lesník, ale pracoval jsem v zahradnictví ve Všenorech a stal jsem se zahradníkem.
A teď už se gerberám věnujete tolik let…
No jo, dělám to skoro 30 let… Předtím jsem pěstoval voskovky, tulipány, narcisy nebo chryzantémy, měl jsem rád také frézie, těmi jsem se zabýval dlouho a chodil jsem je prodávat do obchoďáku, tehdy se tam stály fronty… Teď je to jiné, protože kytky koupíte na každém rohu. Je tu spousta velkoobchodů, dnes se vůbec dá těžko něčemu konkurovat, když si vše musím prodat sám. A proto jsem zůstal u gerber, kde je riziko rozdělené skoro do celého roku, protože gerbery můžete trhat takřka celoročně.
Prodáváte jen řezané květiny, nebo i ty v květináčích?
Hlavně řezané, ale také sukulenty.
A jak to dneska chodí? Kupují lidé vaše gerbery?
Už tolik ne. Dřív jsem prodával do posledního květu, ale dnes jich hodně vyhodím. A nejde o cenu, i kdyby byly levnější, stejně bych jich víc neprodal. Je to jako s kyticemi. Dělával jsem několik svateb do roka a teď už jsem žádnou neměl asi pět let. Dneska se sem kromě květin vozí i všelijaký dekorační materiál z celého světa, ale já ho nemůžu kupovat, protože balení, které se musí odebrat, neprodám. Dělám jen s tím, co je tady, s různými kapradinami, listy, větvičkami a co příroda dá.
Na druhou stranu, když si lidé koupí kytici ve velkoobchodě, většinou jim dlouho nevydrží.
No právě. Mě těší, že to vyroste, že to je pěkné, a jsem si vědom toho, že kvalita je jiná než u květin, které koupíte jinde. Skladování je pro květiny důležité, ale v bohatém sortimentu má každá kytka jiné požadavky a ne všechny dobře snášejí rychlé změny teplot. Kdybych je kupoval z velkoobchodu, nemůžu odpovídat za kvalitu. Pro mě je důležité, aby květina vydržela.
Jak to děláte, aby vydržely co nejdéle?
Musím je sklidit ve správný čas. Při sklizni je nutné, aby byl květ zralý, jinak nemá dost silný stonek a ohne se. Prašníky uprostřed musí mít na sobě zralý pyl, obecně (u jednoduchého květu) by měly být tři kruhy s pylem. Pak je stonek zralý a pevný, neohne se.
V obchodech se na gerbery často dávají dráty. Je to kvůli tomu, aby se stonky neohnuly?
Jasně, ale to já nedělám, moje gerbery mají pevné stonky. Různé odrůdy mají různou kvalitu a velikost stonku a květu. Některé mají menší květy a jiné větší.
Kolik odrůd gerber vlastně máte?
Něco přes třicet, každá se trochu liší, a rostlinek mám asi 600.
Pořizujete si také nějaké nové odrůdy?
Já v současné době ne, dnes už se šlechtěním zabývají jen velké firmy, protože to není jednoduché, jde o drahou záležitost, stačí si představit, když se udělá výsev tří tisíc semenáčků… A výsledkem musí být jedinec, který obohatí trh.
Kultura gerber není jednoduchá, neboť jsou to rostliny citlivé na houbové choroby a milují je všichni škůdci – svilušky, molice, mšice, třásněnky a jiné.
Za jak dlouho vyroste květ gerbery?
To záleží na průběhu roku. Přes zimu rostliny odpočívají, v březnu se začíná objevovat sem tam nějaký květ, podle počasí, někdy je sklizňová špička v dubnu, jindy až v červnu. Začíná se skoro z ničeho, pak počet rychle stoupá a vy nevíte, co s tím. Od června se zase klesá dolů postupně až do Vánoc. A třeba v červenci lidé moc nekupují, přitom mám květů dost. Když to jde v sezoně rychle, trhám i dvakrát týdně, jindy méně.
Já vaše gerbery znám a opravdu vydrží dlouho. Kde si je mohou lidé koupit?
V sezoně jsem v pátek odpoledne a v sobotu dopoledne v řevnickém obchodním domě. Ale je možné kdykoli si květiny objednat telefonicky na čísle 723 552 442. Dělám i vazby pro různé příležitosti (promoce, pohřební kytice a co je třeba). V zimním období je nutné počítat s tím, že se musíte ohlásit včas, abych si květinky našetřil.
Lucie Paličková
