Petr Bende: Hudba je můj život

Archiv Petra Bende

Archiv Petra Bende

Mladý sympatický zpěvák, který má rád muziku již od svých pěti let, zanedlouho vystoupí na festivalu Porta v Řevnicích. A moc se na něj těší.

Kromě zpívání, hraní na několik nástrojů a psaní písniček se Petr věnuje také svým dvěma malým synům. I o nich jsme si povídali v našem rozhovoru.

Petře, blíží se finále Porty v Řevnicích, na kterém letos znovu vystupujete. Těšíte se?
Těším se moc. Mám s Portou spojené své hudební začátky, mnoho přátel a líbí se mi klid a energie, která je jenom tam. Navíc tomu nádherný lesní areál dodává tu správnou atmosféru.

Na Portě rozhodně nejste nováčkem, začínal jste tam jako soutěžící. Kdy to bylo?
Poprvé jsem vystoupil na předkole Porty v roce 1997 ve Velkém Meziříčí. V té době jsem hrál s jednou okresní rockovou kapelou, ale převážně převzaté písně, a protože jsem začal skládat své vlastní, sbalil jsem si kytaru a jako písničkář se přihlásil na Portu. Do Plzně jsme potom postoupili až s kapelou Petr Bende Band v roce 1999. Jsem za to rád, tenkrát to pro nás byla velká škola a možnost zahrát si na velkém festivalu.

Jako host jste na Portě hrál dvakrát, jestli se nemýlím. Bylo pro vás jednodušší na ní hrát, když už jste znal její atmosféru a věděl jste, do čeho jdete? Nebo jste se musel rozmýšlet?
Nemusel jsem se rozmýšlet. Měl jsem a stále mám pocit, že je to moje domovská scéna. Možná si to někteří ortodoxní nemyslí, ale s kytarou jsem začínal a má cesta je o hudbě jako o celku. Nikdy jsem neřešil své stylové zaměření, ale spíš to, kde hrajeme a jaký program zvolím. A přesvědčil jsem se, že mám tak skvělou kapelu, že v jeden den můžeme hrát na Portě i na velkém rockovém festivalu. Je to hudba bez mantinelů, a to je pro mě ten správný underground a svoboda.

Porta je festival folku a country, není vaše hudba poněkud jiná?
Vždycky jsem na Portě působil spíš jako bigbíťák, někteří s tím možná měli problém, ale dnes se hudební styly propojují a takových kapel vidíme na folkových festivalech mnoho. Mám rád proměnu toho, co hraji, i proto mám tolik možností sestav kapely a stále měníme program. Kapela je již dvanáctý rok pohromadě ve stejném složení a doplňujeme ji o další různé žánry.

Příkladem může být třeba cimbálovka Grajcar, s níž jste před pár lety v Řevnicích vystoupil. Jak vznikla myšlenka propojit vaši hudbu s cimbálovkou?
Vzniklo to, jak to tak bývá, náhodou. Po doporučení kamaráda jsem viděl kluky hrát na soukromé akci a moc se mi líbilo, jakou energii předávají. Oslovil jsem je pro vánoční koncert v roce 2003, chtěl jsem tak obohatit kapelu o další rozměr. Za těch jedenáct let se nám podařilo najít si vlastní cestu úprav napříč žánry klasické cimbálovky a rockové kapely.

Pokorně si uvědomujeme, že tady již před mnoha lety bylo nádherné spojení Vlasty Redla s Hradišťanem, jež je stále inspirující. Ale jdeme jinou cestou, jiným stylem hraní, a jelikož jsme parta, která chce hrát pro radost sobě i ostatním, předáváme energii, která je nenahraditelná. Jsem za tuto sestavu rád a těší mě velký zájem o naše koncerty.

Letos tu s vámi Grajcar nebude. Můžeme se těšit na vaši kapelu?
Ano, přesně tak. Letos budeme na Portě s mou jedinečnou kapelou. Zahrajeme akustický koncert, který jsme odehráli minulý rok v Kateřinské jeskyni a zaznamenali jsme ho na naše CD a DVD. Jedná se o speciální akustické úpravy mých skladeb. Myslím, že právě na Portu se tento program bude velice hodit.

V plánu máte také vystoupení s dětskou lidovou muzikou Notičky, která je v Řevnicích doma. Jak k této spolupráci došlo?
Stále hledám něco nového, a tak mě to napadlo při procházení videí z koncertů Porty, kde jsem je viděl zpívat na úvod. Na našem vánočním turné spolupracuji se sbory z města, kde právě vystupujeme, a tak vznikla myšlenka obohatit náš koncert o sbor složený právě z Notiček. Nastane maximální propojení s místním publikem a na pódiu nás bude opravdu hodně. Myslím, že to bude stát za to. Těšíme se.

To my také! Ale opustíme na chvíli Portu. O vás se ví, že jste muzikantem takříkajíc „tělem i duší“, sám si skládáte hudbu i texty, muzice se věnujete už od dětství. Pro veřejnost jste se stal známějším po účinkování v soutěži Česko hledá SuperStar. To byla asi velká změna, že?
Ano, byl to jeden ze schůdků, který byl v mém životě hodně zásadní, a i díky němu můžeme dál hrát a kráčet po cestě, která mě hudebně velice inspiruje. Ve 13 letech jsem nastoupil do první kapely, v roce 1997 jsem založil svůj první Band, snažil jsem se vždycky jít svou cestou s vlastní muzikou a názorem. Nikdy jsem nikde nikomu nepoklonkoval, pouze jsem skládal, zkoušel, jezdil a snažil se všem říct: „Tady jsem a hudba je můj život, poslechněte si nás.“

Co vás na muzice baví nejvíc?
Baví mě ten proces od začátku, od inspirace při skládání nové písně přes aranžování ve studiu až po koncerty. A teď nově i celkový management kapely, který jsem si vzal pod svá křídla. Jak říkám, koncert je za odměnu. Nejdřív musíme mít co a kde hrát, vědět, co chceme lidem říct, vše umět a pak to prostě jenom zahrát. Koncerty jsou nádherné a jsem rád, že jsme si za 17 let fungování vytvořili osobitý styl, a také máme tradici v našem vánočním turné, které letos bude mít rekordních 19 zastávek. Chystám velkou změnu v podobě nové sestavy k mé kapele právě pro toto turné. Hudba je radost a stálé posouvání mantinelů. To mě baví.

Kolik koncertů za rok odehrajete?
Zhruba 90 až 100 koncertů.

To je docela hodně… Asi neplánujete, že byste s hudbou skončil a živil se něčím jiným?
Pokud nebudu muset, tak rozhodně ne. Jediné, čemu se chci ještě věnovat, je hudební produkce pro jiné kapely nebo zpěváky, což jsem si už zkusil, nebo hudba k filmu či divadlu, která je osvobozující od písničkové formy, pár věcí už jsem také dělal.

To je pro fanoušky dobrá zpráva. Je hezké mít práci zároveň jako koníčka, to u vás určitě platí. Ještě by mě zajímalo, co na vaši hudbu říkají synové – zpíváte jim? A potatil se některý z nich?
Mají rádi poslouchání muziky v autě, snažím se jim zpívat a pouštět i něco jiného než jen dětské písničky. Oba se mnou chodí do studia a trénujeme na bicí soupravu, ale spíš formou hry než pravidelným cvičením. Nechávám jim volnost, aby si sami našli cestu jako já. Máme ale první autorskou vlaštovku. Společně jsme napsali autorskou skladbu, kterou otextovali právě Maty a Maxík, a zpíváme si ji a hrajeme na kytaru.

To zní hezky. A co byste na závěr vzkázal všem, kdo mají rádi (jakoukoli) muziku?
Poslouchejte ji, a pokud se vám nějaká kapela nebo zpěvák líbí, oceňte je tím, že si koupíte jejich desku.

Kdo je Petr Bende?

  • 37letý muzikant a skladatel, který vystupuje s kapelou Petr Bende Band
  • Druhý v pořadí ze soutěže Česko hledá SuperStar (2005)
  • Hamlet ve stejnojmenném muzikálu Janka Ledeckého (2008)
  • Autor skladeb Láska, Anděl perutí mách nebo Zaklínám své moře
  • Otec dvou synů Matyase a Maxe

(Lucie Hochmalová)