Obce řeší propady příjmů

Obce řeší propady příjmůale nutně potřebují rozšířit školy. Stále více obyvatel a nižší příjmy do obecních rozpočtů. To je situace, která vyvolává v zastupitelstvech obcí nejenom v naší oblasti diskuse. Přitom nárůst obyvatel vyžaduje investice do infrastruktury – přístavbami či jinými stavebními úpravami je třeba navýšit kapacity škol a školek, rozšířit kapacitu čističek odpadních vod, opravit komunikace, po kterých jezdí stále více aut apod.

Jelikož malé obce většinou školskými zařízeními nebo čističkami nedisponují, jsou závislé na větších obcích, které je zřizují a také zajišťují jejich provoz, opravy, údržbu. Což stojí nemalé peníze. Kde se ty peníze berou? Ano, správně, z obecních rozpočtů zřizovatelů, které jsou v současné době vzhledem k nepříznivému systému přerozdělování daní ze státního rozpočtu na straně příjmů značně omezené.

Jednou z nejnáročnějších výdajových položek v obci tvoří školy. Pokud má škola dobrou pověst, je samozřejmě i skvělou vizitkou obce. Na druhou stranu láká řadu „přespolních“ dětí, respektive rodičů toužících získat pro svá dítka to nejlepší. Ale za řadu těchto dětí nepřicházejí peníze za školné a navíc mohou zabírat místo ve škole či školce místním dětem. A aby se uspokojila poptávka po vzdělání ve škole s dobrou pověstí, musí obec školu rozšířit. Sežene dotace, vyřídí řadu dokladů s nimi spojených, zajistí firmu, zabezpečí hladký průběh stavby, za všechno zaplatí. A přitom staví školu nejenom pro „své“ děti, ale i pro školáky dojíždějící.

Pokud chceme školu, která poskytne dětem ze širokého okolí skvělý základ vzdělání, co třeba spojit síly všech obcí, které do dané školy děti posílají, a společně se podělit nejenom o služby školy, ale i o náklady na rozšíření či jiné úpravy, které jsou s navyšováním kapacity škol spojené? Věřím, že otázka: „Oni si staví školu a my jim to máme platit?“, kterou slyšeli dobřichovičtí při stavbě nové školy před deseti lety, tentokrát už nepadne.

Barbora Tesařová