Dnes se podíváme do Karlického údolí, které bylo vyhlášeno jako přírodní rezervace již roku 1972. Je součástí Chráněné krajinné oblasti Český kras.Jedním z nich a zároveň velmi významným je geologie. Jedná se totiž o břidlice a vápence ukládané v prvohorních mořích během nepředstavitelně dlouhého období 120 miliónů let počínaje před 490 milióny a konče před 370 milióny lety. Do dna moří zapadaly pozůstatky mořských živočichů, které jako zkameněliny vydávají svědectví o tehdejším životě. O světovou proslulost trilobitů, mlžů, hlavonožců a dalších se zasloužil francouzský badatel Joachim Barrande, jehož veliká sbírka je uložena v Národním muzeu.
V Karlickém údolí můžeme sledovat výchozy prvohorních uloženin v zářezu potoka, který je otevřel pro vědecké zkoumání. V bočním strmém údolíčku před Dolním Roblínem se dá pozorovat i vznik horniny v současné době, sráží se zde totiž porézní pěnovec: z vody nasycené vápníkem při styku s oxidem uhličitým vzniká nerozpustný uhličitan vápenatý, obaluje listy a větvičky spadané do toku a tvoří malé kaskády.
Zajímavé nejen pro botaniky
V Karlickém údolí je nejvyšším kopcem Čabrak, 410 m n. m., na jeho jižních svazích v deskovitých vápencích je naleziště zkamenělin. Svahy jsou většinou strmé, protože dno údolí je ve výšce pouhých 240 m. n. m. Údolí probíhá směrem SZ-JV, a proto jsou jeho svahy různě osluněné a odlišně teplé a vlhké. Na severních svazích najdeme porosty buku jako dřeviny vlhkomilnější, v podrostu s kopytníkem a svízelem vonným. Na jižních a jihozápadních svazích rostou naopak dřeviny teplomilnější. Na suťovitém úpatí najdeme javory, lípy, lísky, na jaře s jaterníky, hrachorem jarním, dymnivkami, sasankami.
Nejpestřejší jsou horní slunečné části svahů, s výchozy skalek, s dubem zimním a vzácným dubem pýřitým (běžným ve Středomoří, v Čechách na nejsevernějším místě výskytu), s dřínem (ten má na podzim červené jedlé plody). Během jara a léta můžeme v rozlehlých lesích Karlického údolí (na rozloze kolem 215 ha) potkat stovky rostlin, desítky vzácných a chráněných druhů. Je to velký kontrast proti Hřebenům na pravém břehu Berounky, kde na nevápnitých křemencích a břidlicích roste jen omezený počet nenáročných travin a borůvčí. Borůvky zase v Karlickém údolí nenajdeme, ale v příznivě vlhkém období se můžeme těšit na hřibovité houby.
Kudy se dát
Karlické údolí si nejlépe prohlédneme, když odbočíme ze silnice po žluté (dříve červené) značce směrem na Vonoklasy. Po krátkém stoupání přijdeme ke studánce a odtud po pěšině prudce na skalku nad silnicí. Jsme na místě, kde stál malý strážní hrad. Je patrný ještě příkop a zbytek zdi na kruhové plošině. (viz obrázek zdiva) Na jižním skalnatém svahu rostou duby šipáky, jeřáby muky a břeky, keřové dříny. (obrázek dubu šipáku) Z vrcholu je pohled na svahy údolí – západní a jižní s habrovou doubravou, která pestře rozkvétá na jaře, a na východní a severní s buky a místy vysazenými smrky. (obrázek údolí) Habry jsou často bizarně pokřivené jako důsledek staletého pařezinného hospodaření, kdy se stromy seřezávaly na palivo a nechávaly se obrůstat jejich pařezy, takže kořeny mnoha stromů jsou velice staré. (obrázek stromu vyrůstajícího z pařezu) V pozdním podzimu barvy listí zpestřují plody brslenu (obr.). V podrostu habrové doubravy najdeme i na podzim a během zimy některé byliny, které přezimují se zelenými listy, nápadné jsou jaterníky, kopytníky nebo hrachory. (obr. jaterníku).
Proč: přírodovědná procházka
Jak tam: pěšky z Karlíka (jako delší výlet možno z dobřichovického nádraží)
Kdy: kdykoliv
Na jak dlouho: procházky na 2 a více hodin
Kam: směr na Vonoklasy, příp. na Dolní Roblín
Info: www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/karlicke-udoli
