Chceme více evropských peněz! Desítky starostů malých obcí se podepsaly pod tzv. Druhou zlínskou výzvu určenou premiérovi ČR Petrovi Nečasovi.Žádají v ní, aby při »dělení« peněz z Bruselu zohledňoval potřeby venkova. iniciativu podporují i starostové z Poberouní.
Před několika dny byl schválen evropský rozpočet na léta 2014 – 2020. Pro Českou republiku je v něm určeno asi 500 miliard korun na tzv. politiku soudržnosti, tedy na vyrovnávání rozdílů mezi vyspělými a zaostalými regiony.
„Pro vyvážený rozvoj území ČR bude potřeba minimálně pětina těchto peněz,” tvrdí předsedkyně Druhé zlínské výzvy, senátorka Jana Juřenčáková.
„Rozhodli jsme se vybojovat z evropského rozpočtu maximum pro rozvoj regionů a venkova,” dodává. Signatáři výzvy považují dosavadní způsob rozdělování peněz z Bruselu za nespravedlivý. Podle aktuální statistiky na venkov z evropských prostředků dosud proudilo několikanásobně méně prostředků než do vyspělých městských aglomerací.
„Byli jsme nemile překvapeni zjištěním, že na 1 obyvatele obcí a měst do 5000 lidí připadá z proinvestovaných evropských dotací něco přes 30 000 Kč, zatímco na obyvatele Brna či Plzně je to téměř 70 000 Kč. Popírá to princip soudržnosti, dle něhož se právě prostřednictvím eurofondů mají odstraňovat rozdíly mezi vyspělými městskými centry a venkovskými regiony,” uvedl Tomáš Chmela, tajemník Sdružení místních samospráv ČR.
„Musíme získat evropské dotace do regionů v daleko větší míře než dosud. Námi navržený systém, který počítá s veřejnou kontrolou, předpokládá, že by se mohlo přerozdělovat až desetkrát více prostředků než nyní,” doplňuje jej jeden z prvních signatářů výzvy, starosta Vysokého Pole na Zlínsku Josef Zicha. Poukazuje zároveň na fakt, že se současným modelem evropských dotací jsou spojeny četné kauzy, byrokracie i velmi pomalé čerpání.
Výzvu podepsali starostové, zastupitelé a občané ze všech koutů republiky. Hlásí se k ní i rychtáři obcí našeho kraje.
„Ke druhé Zlínské výzvě jsem se samozřejmě připojil. Myslím, že by navrhovaný systém rozdělování peněz našemu regionu pomohl,” potvrdil NN starosta Hlásné Třebaně Vnislav Konvalinka. Podobného názoru je i starosta Řevnic Libor Kvasnička: „Výzvu jednoznačně podporuji. Stávající systém dotací v sobě skrývá mnoho problémů a je zbytečně administrativně složitý. Jsem přesvědčen, že výzvu podpoří každý starosta, jemuž leží v šuplíku projekt, který musel zaplatit a s kterým neuspěl při žádosti o dotaci.” Starosta Zadní Třebaně Stanislav Balíček výzvu schvaluje, ale má k ní výhrady.
„Žádání o dotace je zbytečně administrativně náročné, to je pravda. Plošné rozdělování dotací by ale zvýhodňovalo větší obce a města (často i s větším zadlužením) na úkor obcí, které potřebují investovat do chybějící infrastruktury, jsou dobrými hospodáři, ale nedisponují potřebnými penězi. Takže ano, jsem pro zjednodušení administrace, ale nikoliv na úkor spravedlivého rozdělování evropských peněz.”
Druhá zlínská výzva chce navázat na úspěch výzvy první, která se také zrodila ve Zlínském kraji. V roce 2006 více než 1500 starostů začalo vyžadovat změnu rozpočtového určení daní, které zvýhodňovalo rozpočty velkých měst. V roce 2012 parlament schválil novelu, podle níž se nyní daně rozdělují spravedlivěji.
Petra Frýdlová, převzato z Našich novin
