Téma srpnového vydání je aktuální v průběhu celého roku.
Řeší jej hlavně rodiče, kteří chtějí dát své dítě do státní školky, kde pro něj však není místo. Nebo rodiče mající potřebu zodpovědně si vybrat z nabídky soukromých zařízení či váhající mezi státní a nestátní školkou. V kontextu návrhu zákona o dětských skupinách také instituce i rodiče, jichž by se změna dotkla.
Současnost, školky a životní realita
Mnoho rodičů bohužel stále naráží na systém, kdy koncepce péče o dítě podporovaná státem a následný nástup do zaměstnání kolidují. Rodiče si často volí rodičovskou dovolenou na tři roky a poté musí řešit svůj návrat do práce a potřebu zajistit péči o dítě. Většinou se tak v době, kdy jejich dítě dosáhne tří let věku, dostanou do situace, že ve státní školce není pro dítě místo, a tak musí vybírat z nabídky soukromých školek. Rozhodnout se je často náročné, a to kvůli cenám i nutnosti zodpovědně zvolit kvalitní zařízení.
Dalším problémem je také skutečnost, že omezená kapacita školek často neumožňuje dostatečně se věnovat tříletým dětem. Například ředitelka Mateřské školy v Dobřichovicích Monika Víšková doporučuje, „aby tříleté děti nastoupily do menších kolektivů soukromých školek. Tato varianta je pro ně víc než vhodná. Následně ve čtyřech letech, kdy se u nich vytváří sociální role a mají strukturované návyky, již mohou nastoupit do školky státní. Zde se díky většímu kolektivu dětí stejného věku mohou lépe připravovat na pozdější nástup do základní školy, funguje tady mimo jiné i model učitele jako jedné autority“. Otázkou je, zda toto doporučení nevzniká jen proto, že na vytvoření vhodného prostředí pro tříleté děti ve školce není kapacita a vyžaduje systémové změny.
Dnes máme jako alternativu ke státním školkám na výběr z pestré nabídky soukromých organizací. Byť je prvotním impulsem pro vznik těchto zařízení na principu školky často nedostatek míst ve státní školce, souvisejícím důvodem je často také poptávka po specifických službách.
Soukromá zařízení nabízejí individuálnější přístup, pestřejší program nebo se zaměřují na určitou oblast vzdělání či filozofii. Úžeji profilovanými školkami jsou v tomto ohledu například školky orientované na jazykové vzdělávání nebo lesní školky.
Co na to stát?
Klára Bílá, tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, uznává, že nedostatečné kapacity mateřských škol jsou dlouhodobým zanedbávaným problémem, kterým trpí většina regionů České republiky. „Ministr školství Marcel Chládek se rozhodl obcím pomoci zřízením dvou fondů pro stavby, které mají řešit nedostatek kapacit jak v mateřských, tak v základních školách. Podmínkou je, aby to byly stavby víceúčelové, například montované, aby šly v závislosti na vývoji demografické křivky velmi rychle postavit. Tento záměr ministerstva školství byl vyhlášen již 1. 7. 2014 a lze očekávat, že zlepšení v oblasti kapacity mateřských škol nastane do tří let. Obce si tak už nyní můžou podávat žádosti o projektovou dokumentaci na rozšíření míst v mateřských i základních školách,“ dodává Bílá.
Mgr. Petr Šulek, zástupce vedoucího tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, zmiňuje, že „zřizování jeslí i mateřských škol je plně v kompetenci obcí, které mají podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, vytvářet podmínky pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů, přičemž dostatečná kapacita mateřských škol mezi tyto potřeby bezpochyby patří. Jednou z možností je tedy obrátit se na obecní či městský úřad s žádostí o pomoc při řešení této situace“. Doporučuje také rodičům řešit hrazení poplatků v nestátních zařízeních z rodičovského příspěvku. „Rodičovský příspěvek je od 2 let věku dítěte poskytován bez podmínky časového omezení péče o dítě v mateřské škole nebo obdobném zařízení. V případě, že si rodič rozloží čerpání této dávky nad dva roky věku dítěte, může z této dávky pokrýt celou nebo významnou část nákladů na úhradu služby,“ upřesňuje Šulek. K tomu můžeme jen dodat, že málokdo si zhruba v půlroce života dítěte dokáže představit, co bude řešit za dva nebo tři roky.
Kam s ním aneb je lepší státní nebo soukromá?
Touto otázkou si láme hlavu mnohý rodič. Výsledky souboje státní versus soukromá školka se dají nastínit jen velmi okrajově. Obě mají své výhody a nevýhody, a navíc za každou školkou a její mírou kvality vždy stojí tým pracovníků v čele s vedením. Personální obsazení a individuální posouzení školky je tedy často alfou a omegou našeho rozhodování.
V kostce můžeme říci, že bonusem soukromých školek je menší kolektiv dětí, díky tomu více péče pro každé dítě, a také pestřejší služby, výhodou státních školek je zase širší rozmanitost sociální skupiny, nižší cena a návaznost na následné vzdělávání na škole základní. Při výběru záleží na finančních možnostech rodičů, jejich preferencích, povaze dítěte a v neposlední řadě na kvalitě lokálně dostupných školek. Kvalitu nejlépe zjistíme sami komunikací s personálem školky, využitím možnosti si zařízení prohlédnout za provozu (pokud to jde) a v neposlední řadě zjištěním referencí přímo od rodičů dětí, které školku navštěvují.
Státní mateřské školy a jejich kapacita v našem regionu
Mateřské školy zřizované obcemi či městy, které obecně nazýváme státní školky, se v našem regionu do jedné potýkají s nedostatečnou kapacitou. Každoročně školky odmítnou třeba i více než polovinu přihlášených dětí. Až na výjimky. „Letos jsme opět přijali všechny předškoláky tak, jak nám to ukládá zákon. Dále, světe div se, se do školky vešly všechny děti všenorské. Z kapacitních důvodů jsme bohužel nemohli přijmout děti z jiných obcí než Všenory,“ vyjádřila se k situaci ředitelka místní mateřské a základní školy Renáta Bartoníčková. Také v dobřichovické mateřské škole došlo letos k obratu, kdy poprvé od roku 1993 kvůli odchodu většího množství dětí do škol více dětí přijali, než nepřijali, jak potvrzuje ředitelka Monika Víšková.
Jak na nedostatečnou kapacitu
Nedostatečná kapacita školky se dá řešit také mimo standardně zažité postupy, jak tomu bylo v Hlásné Třebani, kde bude otevřena nová státní mateřská škola. Obci pomohla soukromá škola Hlásek. „Obec do června 2014 přispívala místním dětem 500 Kč na školné v klubu Hlásek, který obci dočasně vypomohl s umístěním dětí,“ říká Veronika Vaculovičová, ekonomka a jedna ze zakladatelek Hlásku. I když částka není příliš velká, znamená pro rodiče alespoň malou úlevu a do budoucna třeba pro další obce inspiraci, že situaci lze řešit i jinými způsoby.
Obce a zvyšování kapacity obecních školek
Obce, které se s námi podělily o názor ohledně plánů na rozšíření školek, se shodují na tom, že kapacita školek je malá.
„Máme zpracované stavební studie na rozšíření kapacity. Nyní zahájíme výběrové řízení na zpracování projektové dokumentace a vyřízení stavebního povolení. Zároveň budeme žádat o dotaci,“ říká místostarostka Srbska Svatava Biskupová.
Zdeněk Seidler, starosta Všenor, považuje situaci za ne zcela uspokojivou, ale ne tragickou. Vysvětluje: „Přesto uvažujeme podat ještě teď v srpnu žádost o dotaci na rozšíření budovy MŠ (a to již potřetí). Tím by se nejen zvedla dosavadní celková kapacita o dalších asi 15 dětí, ale navíc by realizace této stavební akce umožnila uvolnit jednu třídu v budově prvního stupně základní školy (momentálně využívanou mateřskou školou) pro potřeby samotné základní školy, kde v posledních dvou letech začínáme pociťovat nedostatek prostoru.“
Černošický starosta Filip Kořínek situaci komentuje takto: „V roce 2012 jsme sice otevřeli novou, již třetí mateřskou školu v Černošicích a celková kapacita ve městě se tím dostala na 212 míst. K tomu zde funguje hned několik soukromých školek, které nabídku vhodně doplňují svou kapacitou i svým zaměřením. Přesto bychom však potřebovali počet míst v městských školkách navýšit. V posledních letech jsme až na výjimky byli schopni přijímat aspoň všechny děti kolem čtyř let věku, které do školky chtěly na dva roky, ale je řada maminek, jež by potřebovaly umístit i děti tříleté. K tomuto cíli, tedy k zajištění tří let ve školce pro všechny, kdo o to budou žádat, bychom se chtěli posunout v příštích letech.“
V Dobřichovicích došlo k obratu ve chvíli, kdy byly získány peníze na rozšíření školky. Byť situace vypadala optimisticky a bylo plánováno zvětšení školky o jednu třídu už k letošnímu září, nakonec bude připravovaná dostavba realizována později. „Bohužel se nám do výběrového řízení na dostavbu školky přihlásil pouze jeden uchazeč, a tak jsme ho nemohli zdárně dokončit. V současné době plánujeme rozšíření školky snad do konce roku,“ sdělil nám k situaci tajemník Městského úřadu Dobřichovice Petr Hampl.
Jaké jsou výhody vzdělávání dětí ve státních školkách?
Důvodem rozhodnutí umístit dítě ve státní školce jsou často finance, ale mnoho rodičů samozřejmě uvažuje o přínosu školky jako takové. „Jedním z hlavních přínosů státních mateřských škol je dle mého názoru odborná kvalifikovanost pedagogického personálu,“ říká Monika Víšková, ředitelka MŠ v Dobřichovicích. Jana Šalková Rozsypalová, ředitelka Mateřské školy Lety vidí výhody státních školek v záruce provázanosti s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání, který je závazným státním dokumentem pro všechna předškolní zařízení, a nevýhodu ve velkém počtu dětí ve třídách.
I když státní školky často zdůrazňují pedagogické vzdělání personálu, je jasné, že toto hledisko nemůže být jediným kritériem pro naše rozhodování.
Podle Kateřiny Mandové, ředitelky Mateřské školy Černošice Topolská, by se každá školka, ať už státní či soukromá, měla hodnotit individuálně. Školky mají děti připravit na vstup do základní školy a vzdělávat je ve všech oblastech. Přiznává však, že jsou i státní školky, kde se s dětmi nijak nepracuje. Zároveň zmiňuje, že soukromé školky nepodléhají žádnému řádu, pokud nejsou zapsané do sítě škol, a tak se mohou stát prostou „hlídárnou“. Ale samozřejmě jsou podle ní mezi soukromými školkami výjimky, kde děti dobře připraví. „Je dobré si zjistit veškeré informace o konkrétní školce a pak teprve říct, zda je výhoda, aby dítě chodilo právě do ní. Každému rodiči vyhovuje něco jiného. Někdo je rád, že se dětem věnují a že platí nějaký režim a pravidla, jiní pro své děti vyhledávají naprostou volnost,“ dodává Kateřina Mandová.
Mezi školkami státními se samozřejmě najdou i průkopnická zařízení. Patří k nim třeba černošická školka Barevný ostrov. Její ředitelka Andrea Červenková s nadšením vypráví o poslání školky a je vidět, že jejím přičiněním vše funguje nad rámec povinností. Podle ní jsou výhody státní školky zejména v tom, že se potkávají děti z různých sociálních skupin. Mimo to mají všechny učitelky pedagogické vzdělání, „které je u nás doplněno servisem jako v soukromé školce, kdy láskyplně předáváme světonázor a vychováváme samostatné děti,“ dodává Červenková. „Práci navíc pro školku dělám vlastně pro sebe, protože já se v jejím prostředí musím cítit dobře, a stejně si vybírám i pedagogy, kteří mají podobné osobní nastavení. Vychováváme děti, které se mají rády a nebojí se projevit. Bohužel je naše kapacita omezená, a tak nemůžeme vyhovět ani zdaleka všem zájemcům,“ doplňuje Červenková. Budiž její přístup inspirací také pro další státní školky.
(lp)
